Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


V domě úchyláků

22. 5. 2011


 

Okolo jejich obrovského domu bylo něco jako jezírko, přes který vedl most přímo do garáže. Další domy byly v nedohlednu.
„Jsme kousek za městem.“usměje se na mě Edward. „Protože kluci dělají až moc hluku.“
„Neděláme.“zamračí se David.
„Ale jo děláme.“usměje se na něj Adam.
„No dobře tak děláme.“pokrčí David nakonec rameny.
„Podkroví patří mě, patro pod ním dvojčatům, první patro trojčatům a přízemí rodičům.“řekne mi Sam.
„A já ...“začnu větu.
„Ty budeš spát v jednom z pokojů pro hosty.“přeruší mě Edward. „A myslím, že nejlíp bude, když budeš spát u trojčat.“
„U trojčat?“zděšeně se ozvou David s Adamem.
„Ale tati to nám nemůžeš udělat.“zamračí se Adam. „Brácha řekni mu něco.“
„Nechci nic slyšet.“utne začínající debatu Edward. „U vás by se nevyspal, protože byste se mu neustále snažili dostat do postele. A u Sama to samé.“ Zaparkuje auto a vystoupíme. Než dojdeme do domu, vyjde ven žena, která nás uvítá.
„Tome, tohle je moje žena Mariana.“představí mě Edward.
„Těší mě paní Foresterová.“otočím se na tu ženu.
„Tak za prvé neříkej mi paní Foresterová, ale třeba Mariano, nebo mami.“usměje se na mě. „a Za druhé ráda tě poznávám Tome.“
„Mamiii!“ozve se zničeho nic za mnou a pak už mě David zezadu obejme okolo pasu a hlavu mi dá na rameno. „Taťka nechce dovolit, aby spal u nás na patře.“fňukne.
„A určitě pro to má dobrý důvod.“odsekne mu Mariana s úsměvem.
„Ale mamiii ….“
„Žádne ale mami, Davide, a nedělej na mě ty štěněčí oči.“řekne mu.
„Davide to máš prohraný.“řekne mu Sam.
„A ty to taky ani nezkoušej Sama.“řekne mu Adam.
„nevítě proč ještě stojíme venku?“usměje se Mariana. „Padejte dovnitř ke stolu, uvařila jsem vám večeři a pak půjdete spát. Musíte být po té cestě unavení.“nikdo jí neodporujeme a jdeme do domu. Následuju kluky, kteří jdou přede mnou a nestíhám zírat. Mají vážně krásně zařízený dům.
„Každé patro je zařízané podle těch komu patří.“řekne mi Sam, který se na mě otočil a všiml si jak si vše prohlížím. „Rád tě zítra provedu mým patrem.“usměje se na mě a a já se usměju zpátky.
„To budu rád.“odpovím mu. Dál už jdeme potichu. V jídelně si posedáme ke stolu a Mariana nám přinese večeři. Je vážně dobrá, asi se tu budu hodně potloukat okolo kuchyně, bych pochytil nějaké nové triky.
„Tak co chutná?“ozve se Mariana.
„Je to vynikající.“usměju se.
„Jeho názoru by sis měla vážit.“usměje se Edward. „Sei je z jeho kulinářského nadání celý pryč.“
„Dobře, že jsi mi to řekl.“usměje se Mariana. Zbytek rozhovoru u večeře mi nějak ujde. Nezapojuju se, protože to zní spíš jako nějaká rodina debata. Po jídle mě Mariana odvede do pokoje, který pro mě připravila a popřeje mi dobrou noc. Usměji si na ni a když odejede, tak si odhodím si tašku do rohu místnostni. Na vybalování jsem přece jenom moc unavený. Sundám si oblečení, které poskládám na židly a v boxerkách zalezu do postele.

„Achhh.“prohnu se v zádech. To je slast. Pomaličku otevřu oči a zahledím se na postalu co je nade mnou.
„No konečně jsi se probudil, tvůj menší kamarád se teda probudil dřív.“promluví na mě zcela cizí hlas a pak už mě políbí něčí rty. Ruce mi přejedou přes bradavku a já slastně vzdychnu. „Spát s tebou dneska nebudu, protože se ještě pořádně neznáme.“ušklíbne se na mě postava a já ho konečně ve svitu měsíce, který proniká přes okno, uvidím. Je vysoký a přes zelené oči, tolik jiným oproti modrým očím dvojčat a šedým očím Sama, mu spadá blonďatá afina. Krásná tvář ve které se mu rýsují klíční kosti mě připravý o myšlenky. Obličej má orámovaný dlouhými blond vlasy, které se mu rozprostřují až pod lopatky.
„Ale stejnak bych si s tebou rád užil.“s těmi slovy vezme do úst můj penis a začne ho sát. Zavzdychám. Pak ucítím jak svůj penis otírá o mou nohu, zčervenám, i když mě to vzrušuje. Za nedlouho dojdu v vrcholu a i on vystříkne.
„Zlato ani nevíš jak mě tvé vzdychy přiváděli k šílenství.“usměje se na mě. „A nádherně se červenáš.“políbí mě a já si ho jako v mrákotách přitáhnu za krk, abych polibek prohloubil. On za chvíli oddělí naše rty.
„Jmenuju se Erik.“zašeptá „A teď už spinkej, ať jsi na snídani vyspaný.“naposledy mě políbí a pak zmizí. Zavrtím nad tím hlavou. Tohle je určitě jen sen. Zahrabu se do pěřiny a doufám, že se brzy probudím.


 


 

„Snídaně.“zaklepe někdo na dveře a já se probudím. „Za půl hodiny je snídaně.“ozve se znovu.
„Jo jasně slyšel jsem.“zachraptím ospale a za dveřmi se ozve smích. Vstanu a odšourám se do koupelny, která je připojená k pokoji pro hosty. Dám si rychlou sprchu a pak si obleču oblečení co jsem si vytáhl z tašky. U zrcadla zakryji svou modřinu na oku make-upem a obtáhnu si oči čenou gelovou tužkou na oči. Zkontroluju čas a pak už vyjdu z pokoje směrem k jídelně. V domě je klid. Nikde nikoho nevidím. Osamotě dojdu až do jídelny, kde se hemží skoro celá rodina Foresterů.
„Dobré ráno.“usměje se na mě Sam a dvojčata se dál o něčem hašteří.
„Dobré.“usměju se na něj a sednu si vedle Edwarda, který je schovaný za novinami. Nechápavě se podívám na stále se hádající se dvojčata.
„Ale hádají se kdo za to může, že u nich nemůžeš spát.“usměje se na mě Sam. „Tak co jak jsi se vyspal?“
„Dobře, až na ten divný sen.“napiju se džusu, který vzápětí vyprsknu a zčervenám. Dvojčata se na mě udiveně zahledí, ale já si jich nevšímám a stále se dívám na nově příchozí.
„Jak vidím tak ti naše trojčata vyrazili dech.“usměje se na mě Edward, který vykoukl zpoza novin, aby zjistil co je to tu za rozruch.
„Tak to teda ne.“zamračí se Adam. „Ani se na ně nekoukej, ty jsi náš.“
„Ale ale bratříčku to bych ani neřekl.“řekne mi tak povědomí hlas Erika. „Jak jsi se vyspinkal, miláčku?“přejde ke mně Erik a sedne si vedle mě, jeho dvě kopie ho následují a sednou si vedle něj. „Doufám, že jsem tě moc neunavil svou návštěvou.“vědoucně se usměje a já zčervenám ještě víc. Vážně jsem se dostal do domu plného úchyláků.
„Jakou návštěvou?!“zařve David.
„Snídaně.“rozrazí Mariana dveře.
„Eriku postav se do fronty. Tom je můj.“řekne Sam.
„Jak tvůj?! Je sakra náš. Můj a Adamův. My honašli jako první.“zamračí se David.
„Máte smůlu bráškové. Já jsem se dohodl s Evanem a Ethanem,Tom je prostě náš. Nás trojčat.“odsekne mu vzdorovitě Erik.
„Kluci!“zařve zničeho nic Mariana. „Uvědomujete si vůbec o čem se hádáte? Tom není žádná hračka, ale lidská bytost.“
„Máma má pravdu děcka. Nechte ho ať si sám vybere.“řekne Edward. Kluci se zamračí, ale dál už mlčí. „A taky vás upozorňuju, že jestly někoho uvidím v Tomově pokoji, tak ten dotyčný může očekávat zavažný trest.“
„Myslím, že nebude nutné je trestat až tak moc.“řeknu.
„Já si myslím, že ano. Znám své syny.“odpoví mi Edward. Zbytek snídaně proběhne v tichosti. Kluci se mračí a navzájem se probodávají vražednými pohledy. Po snídani mě Samdovede do svého patra a jak mi slíbil tak mě jím provede. Jako první mě zavede do tělocvičny.
„Ta je krásná.“usměju se. Velký sál ve kterém vysí ring, boxovací pytle a jiné boxovací pomůctky.
„To víš jsem mistr.“usměje se na mě. „Trénuju každý den, takže už mě unavovalo nustále jezdit do města.“
„Aha.“zamumlám, aniž bych ho pořádně poslouchal, jsem zcela zaujatý tělocvičnou.
„Samozřejmně, že ji kdykoli můžeš použít.“usměje se na mě. „Budu rád, když budu mít na trénicích společnost.“
„Děkuju.“vrhnu se mu okolo ramen.
„Ne to já bych měl děkovat.“zachraptí mi do ucha takovím hlasem, že hnedka couvnu od něj a zčervenám. „Tak pojď půjdem dál.“ Jako další mi ukáže svůj pokoj, koupelnu a nakonec i obývák.
„Máš to tu krásné.“řeknu na konci prohlídky.
„Děkuju“ušklíbne se na mě. „Však mě pijď kdykoli navšívit, sem nahoru.“
„Jsně, však za tebou budu chodit do tělocvičny.“mrknu na něj a začnu scházet schody, sle v následujícím patře mě přitisknou ruce na zeď a políbí mě něčí rty.
„Jsem tak šťastný, že jsi nás přišel navštívit.“prohlasí David a Adam si mě vezme do náručí.
„Ale já vás nepřišel navštívit.“začnu mu odporovat.
„Už to nemusíš zapírat.“usměje se Adam. „Ale moc se omlouváme, že jsme překazili tvé překvapení.“
„Tak mě kruci poslouchejte. Nechtěl jsem vás navštívit a ani jsem vás nechtěl něčím překvapit.“zamračím se.
„Ale klid miláčku.“usměje se Adam a položí mě do postele. Ihned si k nám přilehne i David.
„Jen se trošku pomazlíme.“zašeptá mi David do ucha a přetáhne mi triko přes hlavu. Adam mě začne líbat a David se začne věnovat mým bradavkám. Zničeho nic se však rozleít dveře.
„Neříkal jsem vám něco kluci.“ozve se Edwardův hlas.

japanese_house_by_neellss.jpg

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

úžasný

(Lucka, 29. 5. 2011 22:05)

Tak jsem náhodně našla tvojí stránku a začla číst tuhle povídku a můžu ti říct, že je fakt skvělá :D Tom se opravdu dostal do domu plného uchyláků :D Hodně jsem se nasmála. Doufám, že brzy přibude další kapitolka.

waaaaaaaaaw

(pepa, 29. 5. 2011 14:12)

Je to úplne úžasné. Fakt sa teším na to ako to bude pokračovať. Vôbec neviem odhadnúť s kým nakoniec skončí. A ty chalani, no sú neskutočný. Proste je to super :)

AAAAAA

(Mia, 26. 5. 2011 20:34)

uchyláci malí :D mi osobně se nejvíce líbí ten nejstarší... ostatní jsou až přílišně perverzní XD hudák Tom.. nechápu jak je můžu tak s přehledem všechny :D ani to nedokážu popsat :)

Téda...som..

(Haku, 25. 5. 2011 18:12)

...unesená,paráda,nádhera...toto bolo teda niečo.Ako sa bude chudáčik pohybovať po tom*strašnom*dome?...V každom rohu **niečo**striehne !!

:d

(Maky, 23. 5. 2011 20:30)

tak to je skvélí :3

:D

(ala, 23. 5. 2011 18:36)

je to skvele
som zvedava jak to dopadne
neskoncia nakoniec vsetci spolu???
to vies aby ho ochranili ked je taky zlaty:P

XD

(Yoku, 23. 5. 2011 18:01)

Chudák Tom, tolik úchylů pohromadě ^^;; těším se na další díl XD moc moc děkuju ;)

...

(ella, 23. 5. 2011 17:53)

chudacek ... jsem zvedava jak se o nej 6 sourozencu popere .. myslim ze Tom bude mit krusny leto :-D

....

(ElenEstel, 23. 5. 2011 14:30)

chudák Tom nemá to lechký vůbec mu nezávidím

juchůů

(Kana, 23. 5. 2011 12:10)

ježíší, co to bylo XD takový úchyláci?? to snad neni možný XD sem zvědavá jak to tom přežije,a ským nakonec skončí, teda....jestli to přežije. protože šest kluků na jednoho je malinko moc, ale co, on si s tím poradí XD

:DDDDD

(paks, 23. 5. 2011 9:08)

uzasny ja se zase nemuzu rozhodnout libi se mi svichni ae to by asi tom nedopadl dobre a uz se moc tesim na pokracovani doufam ze to sem brzy hodis

...

(šárka, 23. 5. 2011 8:22)

nádhera, já si nemůžu pomoct ale byla bych nejradši kdyby byl se Samem, ale ať to bude jakkoliv bude to hezký