Hotel
Po ještě horší cestě zpátky do hotelu jsem se konečně mohl
ubytovat v pokoji. Bydlím na stejném patře jak ti dva hňupové a
zbytek TH týmu. Ještě že se s nimy nemusím dělit o koupelnu, to
bych se vážně raději zabil. Sotva za mnou zaklapnou dveře na
chodbu, tak se pustím do průzkumu pokoje. Je nádherný. A nejvíc
se mi líbí ta obří postel. Měly by k ní dávat mapu, nebo se v
ní ještě ztratím. Otevřu kufr a jako první si hned vybalím
noťas. Lukáš, už mě beztak bude netrpělivě čekat na icq. Než
se na něj ale dokážu přihlásit někdo zaklepe na mé dveře.
„Dále.“zavolám aniž bych se obtěžoval vstát od stolu kam
jsem umístil notebook.
„To jsem jen já.“vejde do pokoje
Jost.
„Ahoj Davide.“usměju se a trochu zčervenám. Je vážně
nezvyk tykat někomu takovému jako je Jost. „Tak co jak se ti líbí
pokoj?“
„No je vážně super, ta postel je prostě
obrovská.“usměju se a Jost se začne smát.
„No jo, tobě to
vážně musí připadat, že je obrovská. To víš dvojčata si
neustále stěžují, že jsou jesjich postele malé.“usměje
se.
„No jo, to je kvůli tomu, že nevěděli kdy maj přestat
růst.“usměju se.
„Ty zas nevíš, že ještě máš
růst.“ozve se ode dveří a dovnitř vejde Tom.
„Supe a já
si myslel, že jsem se tě pro dnešek už konečně zbavil.“zamračím
se na něho.
„Mě se nikdy nezbavíš miláčku.“mrkne na
mě.
„No tak já radši půjdu.“odkašle si Jost. „Chtěl
jsem ti jenom říct, že zítra máš ještě jakš taš volno.
Akorát se půjdeš s vizážistou mrknout na oblečení. Papa.“řekne
mi ještě a zbaběle uteče.
„Tak zlatíčko, teď už jsme tu
jen mi dva.“usměje se na mě Tom a začne se přibližovat.
„Nee,
stůj, ani se nehni.“varuju ho a začnu se posouvat na gauči dál
od něj.
„Ale no tak přece mě nedmítneš.“odělá na mě
štěněcí očka.
„A abys věděl Páťa tě dneska předběhl
a pozval mě na rande.“vypláznu na něj jazyk.
„Jakej
Páťa?!“zarazí se naštvaně.
„No Patrik ze školy.“usměju
se škodolibě.
„Nikam nepůjdeš.“řekne mi.
„Jak
nepudu?!“rozčílím se. „Je to můj život, já rozhoduju s kým
kam půjdu a s kým co budu dělat a ne ty!“
„Ale ty nemáš
nárok na jinné kluky než na mě a na Billa.“zamračí se na
mě.
„Jak nemám nárok?“zaptám se.
„Mi si tě vybrali,
tudíž jsi náš a nikoho víc už potřebovat nebudeš.“vysvětlí
mi a já na něho koukám s otevřenou pusou. Fakt jeho uvažovací
schopnost bych chtěl mít.
„A kdy jste jako měli v úmyslu mi
oznámit, že jste se tak rozhodly?“
„Noo já měl v úmyslu
ti to právě teď prakticky demonstrovat.“usměje se a začne se
přibližovat
„Tak na to hned zapomeň.“
„Jak
zapomeň?“
„No, momentálně tě nechci,kámoš už mě čeká
na icq.“
„TY seš teda krutýýý.“
„Možná zítra
zlato.“s těmi slovy ho vypakuju z pokoje.
„Beru tě za slovo
a doufám že víš že když si to slíbil mě tak to platí i pro
brášku?“ozve se ještě za dveřmi než uslyším vzdalující se
kroky. Super to jsem si to zase zavařil. No nic nějak to snad
přežiju. Pomalu se vrátím na gauč a sednu si k již zapnutému
noťasu. Přihlasím se na icq, které mi ihned začne zvonit jako
kdyby měl nastat konec světa.
LukKralSvěta:
Kde se prosím tě flákáš?
Haru:
No co myslíš? Ti dva uchyláci mi nedaj ani chvilku pokoj
3:)
LukKralSvěta:
To je mi líto zlato :-*
Haru:
ohhhh děkuju <3
LukKralSvěta:
Jinak po škole jde drb, že tě Patrik pozval na
rande? XD
Haru:
No jo pozval :-[
LukKralSvěta:
Tak mluv přehaněj, půjdeš? Samozřejmně že
půjdes xD
Takhle se spolu bavím až do tří do rána, pak už se konečně
odhlásím a zjistím, že mám hlad. Hmm a co teď? Zavolat
pokojovou službu? Ale jak se volá? Pokrčím rameny. Cestu do
restaurace znám, snad tam někdo v kuchyni ještě bude. Otevřu
dveře na chodbu a rozhlídnu se. S radostí zjistím, že je vzduch
čístý a dvojčata se nikde na chodbě nepochlakují. Vylezu na
chodbu a co nejtišeji se přemístím k výtahu. Sjedu do přízemí
a vydám se do restaurace. Supe nesvítí se, ale nemám se co divit,
když jsou dvě ráno. Najednou zahlídnu onoho číšníka co nás
dneska obsluhoval. Na nic nečekám a zaklepu na zamčené skleněné
dveře. Udiveně se na mě podívá, ale přesto přejde ke dveřím
a odemkne.
„Copak potřebuješ?“usměje se na mě.
„No
víš já ...“nestihnu ani doříct a ten můj zrádný žaludek
zakručí. „No nevíš jestly zbylo pánům kuchařům nějaké
jídlo pro malého hladového kluka?“usměju se.
„No pojď
posímtě.“začne se číšník smát a zavedeme mě do kuchyně,
kde mě posadí do rohu ke stolu na židly a pustí se do vaření.
Za chvilku přede mě postaví misku s rýží a zeleninou a podá mi
lžíci.
„Jinak jmenuju se Matěj.“usměje se na mě a posadí
se naproti ke stolu.
„Já myslel, že jsi číšník.“zahuhlám
s pnou pusou. Božínku to je fakt dobrota.
„Jen jsem jim včera
pomáhal, jinak jsem kuchař.“vysvětlí mi a pak u mě nechá v
klidu najíst.
„To bylo dobré.“usměju se na něho a složím
ruce na břicho sotva dojím.
„Jsem rád, že ti chutnalo.“začne
uklízet misku. „Jen mi řekni proč jsi prostě nezavolal
pokojovou službu jako každy jínný host v hotelu?“
„Nooo
když já nevěděj jak ji zavolat.“zčervenám.
„Stačilo
zvednout telefon a zmáknou jedničku.“usměje se na mě.
„Aha
tak já si to pro příště zapomatuju.“
„Nemusíš, tady máš
moje číslo, stačí brknou a jestly budu v hotelu tak ti něco
ukuchím osobně.“naškrábe číslo na nějaký papírek a podá
mi ho.
„A to ti nevadí když to bude i v noci?“
„Neva.“usměje
se na mě. „Bydlím hned naproti v tom paneláku.“
„Ale já
bych tě nerad obtěžoval ve volném čase.“
„Ale prosímtě,
prostě když budu v hotelu ak ti uvařím, když ne tak se stavíš
ke mně a uvařím pro tebe i pro mě. Dobře?“
„Tak
jo.“přikývnu a zčervenám ještě víc.
„Víš, že jsi
rozkošný, když se červenáš?“usměje se na mě a já zrudnu
ještě víc. Ještě chvilku si povídáme něž odejdu do postele.
Ráno mě probudí klepnutí na dveře a následné svolání
„Snídaně je za pět minut dole v restauraci.“. Super. Mrknu na
hodiny a zjistím, že jsem usnul teprve před dvěmi hodinami. Jsou
to hvězdy, ale oni i tak vstávají ráno v sedum. To jsou blázni.
Neochotně se vykulím z postele a obleču si nějaké hoperské šedé
tepláky a nátělník. Sice ty tepláky nejsou zrovna můj styl, ale
když ony jsou tak pohodlné. Ještě si nazuji žabky a vydám se
dolů na snídani. Samozřejmě, že už tam všichni sedí, jak
zjistím, když dojdu dolů. Sednu si na volnou židly mezi Billa a
Toma. Proč jen zůstala tahle židle volná?
„Dobré
ráno.“pozdravím nakonec.
„Dobré skřítku, jak pak jsi se
vyspal?“zeptá se mě Bill a položí přede mě na talíř
namazanou housku s jahodovou marmeládou.
„Kdybyste mě nechali
ještě spát, tak určitě vyborně.“zamumlám a zakousnu se do
housky.
„Nedospaný?“
„Noo šel jsem spát až v pět
ráno.“pokrčím rameny.
„Cos tak dlouho dělat?“podívá se
po mě Gustav.
„Seznamoval se.“usměju se a kývnu na
procházejícího číšníka Matěje, ten se na mě usměje zpátky.
Kaulitzovi spolu s Georgem jen zamračeně sledují můj pohled.
„A
copak jste spolu vyváděli?“usměje se na mě Gustav.
„Nic
moc, uvařil mi jídlo.“usměju se na Gustava. „A dal mi svoje
číslo, kdyby mě ten můj hlad zase přepadl.“
„Tome?“
„Ano
Bille?“
„Myslím, že Davídka budemu muset víc
hlídat.“
„Taky si myslím.“
„Nebavte se mě jako bych
tu nebyl.“zamračím se na ně.
„Bereš si první
hlídku?“ignoruje mě Tom a podívá se na Billa.
„Jo
vezmu.“usměje se Bill.
„A mě se nikdo nezptá?“zamračím
se.
„Copak budeš dneska dělat?“usměje se na mě
George.
„Nic moc, zalezu do pokoje a pak má přijít ta
vizážistka, myslím že kolem deváté přijde.“
„Tak to
jo.“
„Super, takže spolu půjdem na nákupy?“usměje se na
mě Bill.
„Ko mluvil o tobě?“zamračím se na něho.
„No
nemysli si, že bych tě nechal jít samotného.“mrkne na mě.
„Už
jsem ti řekl že ti to sluší.“usměje se na mě Tom a rukou vy
rozcuchá již hodně rozcuchané vlasy, takže teď vypadám jako
bych v životě neviděl hřeben. Rozlobeně se na něho
kouknu.
„Nemohl jsem odolat, skřítku.“s těmi slovy mě
políbí přímo na rty a než stihnu zareagovat zmizí a zbytek
osazenstva stolu propukne ve smích, jen Bill našpulí uraženě
rtíky, že chce taky pusinku.
Komentáře
Přehled komentářů
tohle se nedělá..takhle trápit své okolí.... ale komu to vadí že ? :D jen ať ho potrápěj :D to ovšem neplatí pro tebe :D :D ty oiš já už chcu pokráčko :D
???
(honza.tokar, 22. 9. 2011 23:20)sry za ty otazniky ale ja vazne neumim pssat pokazdy to sam y a taky se omlouvam za nepouzivani diakritiky ci jak se ty vecicce nadava dd sem naky patek uz se skoly a i kdyz sem se snazil davat sebelepsi pozor na vyklad ono jako pro kuchare si myslim ze sem se v skole ucil vse co mi k tomuto povolani nebude vubec za potrebi dd a kdy budes pokracovat ???
...
(ElenEstel, 3. 4. 2011 13:11)to dva jsou fakt exoti jsem zvědavá jak jim to david oplatí a co bude dál
..
(paks, 3. 4. 2011 9:44)chudak david ty mu davaj ae on si nic nenecha libit:D dekuju ze jsi zase zacala psat jsem myslela ze me to zabije
pokráčko ! pokráčko !! pokráčkooo !!!
(nara-chan, 10. 10. 2011 18:51)