Jsi můj
„Břášška
uš jde, uš se směnil.“zašeptá mi do ucha a jako na povel se
otevřou dveře od Místnosti a dovnitř vejde Zack, ale nevejde v
lidské podobě. Dovniř vejde zrzavý vlk. Sakra, jen když tu barvu
vidím tak se musí začít smát, je skoro stejná jako barva jeho
vlasů jen o něco tmavší. Nevydržím to a k zemi mě skolí
záchvat smíchu. Aniie se mi začne smát v náručí. Zack se na
nás podívá, pak k nám přeběhne uraženě mi olízne
obličej.
„Promiň Zacku, ale když ty máš úplně stejnou
barvu jak lišky.“omluvím se mu.
„Auuu.“zavyje Zack
dotčeně.
„Annie má lišku Sacka ráda.“usměje se Annie a
skočí mu kolem krku.
„Já ho mám taky rád Aniie.“řeknu
jí s úsměvem.
„Tak ať žije další vlk v rodině.“zvolá
někdo v místnosti a všichni začnou Zackovi provolávat slávu.
Stejnak mám pocit, že ty sešlosti rodiny kvůli proměně jsou jen
důvod k tomu, aby se všichni mohli opít.
„Já to
slyšel.“zahuláká na mě Esmir.
„Tak se mi nehrab v
hlavě.“odpovím mu.
„Když ta tvoje hlavička je tak
neodolatelná.“obhájí se Esmir, sotva co ke mně přijde. „Jsem
zvědavý jakou budeš mít schopnost ty.“otočí se s úsměvem na
Zacka.
„To my všichni.“řekne mu strejda Alex, který se zase
zničeh nic zjeví.
Bože strejdo, musíš nás tak lekat?“kouknu
se na něho a Zack souhlasně zabručí.
„Jo, jinak by s váma
vůbec nebyla sranda.“usměje se na nás.
„No tak to ti
dík.“zamračím se.
„Není za co.“usměje se. „Jinak pro
dnešek byste už měli jít do postele. Zack je určitě po proměně
unavený a ty s Annie z toho stresu taky.“řekne nám takovím
tónem, že se nedá neposlechnout.
„Můšu dneska špinkat s
brááškouuu?“zeptá se Annie Alexe.
„Jistě že
můžeš.“usměje se na ni. „Jen ho v noci moc
nedokopej.“
„Anooo.“zachcichitá se Annie. S ní v náručí
se konečně zvednu ze země.
„Dobrou noc.“zavolám na celou
místnost a někteří mi podobně odpoví. Pak už se společně se
Zackem vydám do pokoje. Převleču se do tepláků na spaní a Annie
obleču jedno z mých triček. Pak už si jen lehneme do mojí
postele. Najednou se, ale ozve zakňučení. Otočím se a u postele
stojí Zack.
„Copak je?“zeptám se ho. „Nemůžeš vyskočit
do postele?“
„Fakt vtipný.“ozve se zavrčení v mojí
hlavě. „Já jen nechci být teď sám.“
„No tak pojď ke
mně.“usměju se a zvedku peřinu ať může vyskočit k nám.
Ladně vyskočí do postele a pak svoji hlavu složí na pravé
rameno, na levém už mi leží Annie. „Takže jsi nakonec teleppat
jo?“usměju se do stropu.
„Asi.“ozve ihned odpověď a za
chvíli už všichni spíme.
Probudím
se jako vždy ve dvě ráno a cítím, že musím ven. Prostě někam,
kde ucitím vítr. Pomaličku se vysoukám z pod Annie a opatrně
odsunu Zacka v lidské podobě. Zděsím se, když si uvědomím že
je jen v boxerkách. By mě teda zajímalo, co zrovna dělal, když
omdlel, že má na sobě jen boxerky. Vylezu z postele, obleču si
nějaké tričko co najdu a vyskočím ven oknem.
„Co si
myslíš, že děláš?“ozve se najednou za plotem. Po chvile se
objeví Jack.
„Jacku co ty tady děláš?“zeptám se s
úsměvem.
„Nemohl jsem spát tak se jen procházím.“pokrčí
rameny. „Spíš mi vysvětli cos dělal v postely s tím
klukem?“
„A proč bych to měl dělat?“rozbobeně se na něho
podívám, úplně jsem zapoměl zatáhnout večer rolety, přitom je
z ulice úplně úžasný pohled přímo do mojí postele. Ale i
tak, vždyť mě ani nezná, tak mu může být sakra jedno s kým co
dělám.
„Protože ty jsi můj a nikoho jiného.“vysvětlí mi
a mě poklesne čelist.
„Vždyť se ani neznáme.“zamračím
se.
„Ty mě možná ne, ale já tebe jo.“řekne mi Jack.
„Co
tím chceš říct?“zamračím se na něho.
„Nic, ale pamatuj
si že jsi můj.“řekne mi a pak zmizí. Vážně mu hrabe, asi v
hlavě, vždyť ve škole se choval normálně. Zatřesu hlavou, toto
prostě nemá cenu řešit, a rozeběhnu se ven z města.
Domů
se vrátím jako vždy až na snídani. Sednu si ke stolu, kde už
sedí většina rodiny.
„Kde je Zack?“zeptám se strejdy
Alexe, který sedí vedle mě.
„Ještě spí. Proměna ho zmohla
víc než je obvyklé, ale to může být tím, že je tak
rychlá.“usměje se na mě. „A Annie je myslím u
Esmira.“
„Aha.“zamumlám a pustím se do snídaně. Máme
vynikající vafle.
„Včera jsme se domluvili s rodinou, že
zůsanemě ve městě.“řekne mi Alex a já se na něho otočím s
otázkou v očích. „No tvoje proměna se blíží, ani ne za dva
týdny, by si se měl začít měnit, tak tu rovnou zůstaváme, ať
nemusíme pořád jezdit tam a zpátky.“
„To zní
rozumně.“pokrčím rameny ve smyslu, že je mi to docela jedno.
„Já jen abys to věděl.“ohradí se Alex proti mému
lhostejnému výrazu.
„No jo, já ti to neberu.“řeknu mu a
znovu se pustím do vaflí. Až dojím tak se jdu připravit do
školy. Dole už se pak jen rozloučím a zmizím. Do školy dorazím
s pěkným předstihem. Dám si věci do skříňky a vydám se do
třídy.
„Tak jaká to byla včera krize, že jsi nám tak
rychle zdrhnul?“přivítá mě ihned Ben.
„Ale jen taková
rodinná schůzka.“usměju se.
„Neříkej mi že zase přijela
celá tvá rodina.“zamrká na mě Adam.
„Jo.“usměju
se.
„Tak to ti nezávidím, ale tak oni zase jako obvykle během
pár dnů zmizí, takže můžeš být v klidu.“usměje se na mě
Ben.
„Kéžby. Mají v plánu zůstat dva týdny možná i
dýl.“řeknu ztrápeně.
„Jak to? Vždycky zůstávali
maximálně tři dny.“zeptá se Adam.
„To víš budu mýt
narozeniny chcou na ně zůstat.“vysvětlím.
„Tak teď tě
vážně začínám litovat.“usměje se Adam.
„Děkujuuu.“zamrkám
na něho, zrovna když přijde Jack. Ihned si všime co jsem udělal
a probodne Adama vražedným pohledem. Já se z toho kluka fakt
picnu.
„Copak Jacku. Dneska máš nějakou blbou náladu.“otočí
se na něho Ben sotva projde kolem nás.
„Ale kluk, který mi
patří, nepochopil, že mi patří.“usměje se na naši
sebranku.
„Třeba ti jen nechce patřit.“nadhodím mu.
„Ale
chce. Jen o tom ještě neví.“ušklíbne se Jack.
„Když
myslíš.“řeknu lhostejně a dál si ho už nevšímám. Za
nedlouho zazvoní a do třídy vrthne učitel fyziky.
„Tak co
děcka. Jak bylo o prázdninách?“zeptá se sotva položí
třídnici. V třídě to ihned začne šumět odpovědma kdo co
dělal. Asi deset minut do třídy vejde Tom.
„Ale Tomáši.
Kdepak jsi se zdržel?“zeptá se ho učitel s úsměvem, dneska má
teda fakt dobrou náladu.
„Ne kde ale kdo.“usměje se Tom a
předvede celé třídě pěknou rádku cucfleků.
„Ale ale. To
si raději nechte na biologie.“zarazí ho nakonec učitel a pošle
ho si sednout. Celý den probíhá v podobném duchu. Většinou si
jen s učiteli povídáme, kde co kdo dělal a podobné věci.
„Tak
myslím, že to byla fakt pohodička ten dnešek.“usměje se Tom po
poslední hodině.
„Jsem zvědaví co budeš říkat až si
učitelé budou myslet, že už jsme se aklimatizovali a začnou nás
zkoušet.“zarazím jeho radovánky.
„Tak to nepřižiju.“koukne
po mě smutně.
„Ale přežiješ ty zmetku.“poplácám ho po
rameni.
„Jo tobě se to říká šprte.“ozve se Ben.
„Kdo
je u tebe šprt, ty hlavo pomazaná?“vypláznu na něho jazyk.
„Ty,
ty šprte.“nedá si říct.
„O tom si promluvíme až po
prvních známkách jo?“usměju se.
„No dobře.“odsouhlasí
mi to Ben.
„Tak co dneska podniknem?“usměje se Tom. „Po
téhle hodině už máme padla.“
„Noo kluci musím zklamat,
ale musím domů za rodinkou.“řeknu klukům.
„Fakt škoda
zlato, jsme mohly jít k nám.“zavrní na mě Tom.
„Nech si
zdát on by stejně šel ke mně a ne k tobě.“zamračí se na něho
Adam.
„A jak to můžeš vědět?“přitočí se k Adamovi
Jack, jak já toho kluka začínám nesnášet. „Seba půjde pouze
a jenom ke mně.“
„K tobě bych nikdy nešel!“zařvu na
něho. „Pffff, navíc jsem lidská bytost takže se snad ,ůžu sám
rozhodnout kam půjdu ne? A já půjdu domů za svým
miláčkem.“
„Miláčkem?!“výhružně na mě zavrčí Jack,
ale já si ho nevšímám a zdrhám pryč. Doma už na mě totiž
čeké Annie.
„Jsem
doma.“zavolám do domu. Chvilku mi to trvalo neboť jsem si ještě
zaběhl do obchodu pro nové kolečka na skate.
„No už bylo
na čase.“vykoukne mamka z obýváku. „V pokoji na tebe čeká
tvůj kluk. Nikdy jsi mi neřekl, že jsi s někým začal
chodit.“
„Taky, že nezačal.“zarazím se.
„Hmm tak ten
milí kluk tvrdil opak, je ve tvém pokoji zlato, tak si to mezi
sebou urovnejte, ale běda jak mu ubližíš.“naposledy mě
napomena mamka a pak už zase zmizí v obýváku. Na nic nečekám a
doběhnu do svého pokoje. A koho neuvidím na své postely. Sedí si
na ní sám král Jack Lavert.
„Co ty tady chceš?“vyjedu po
něm sotva si mě všimne.
„Přišel jsem za tebou.“pokrčí
rameny.
„Manšel bratříška je strrašššněěě hodnýýý,
přinesl mi bonbony.“vykoukne Annie zpoza Jacka.
„Co to
řekla?“podívám se na Jacka.
„Hmm, že jsem jí přinesl
bonbony?“odpoví mi Jack otázkou.
„Ne já myslel, sakra kde
přišla na to že jsi můj manžel?!“zaptám se, al nečekám
odpověď.
„Má chtvoje snašky na krku.“nakloní Annie
nechápavě hlavu. „Je to chtvůj manšel.“
„Ne jak.
Počkej.“zarazím se. „Značky?“ rychle dojdu k Jackovi a i
přes jeho prostesty mu nakloním hlavu a odhalím mu krk. Zezadu na
krku se na mě zašklebí značka. Vážně ji má.
„Mami.“
zavolám skoro neslyšně, přesto ale vím, že hned přijde. Někdy
je výhoda mít za mamku upírku.
„Copak je zlatko?“otáže
se mě mamka sotva dojde.
„On je.“ukážu na Jacka.
„Počkej,
já nic nechápu.“zamračí se na mě Jack. „O jakých značkách
Annie mluvila?“ Neodpovím mu. Jen se zoufale zahledím na mamku.
„Mami on má partnerskou značku.“
Komentáře
Přehled komentářů
pls dopis to umiiiiiraaaaaaaaam zvědavostíííííííííí jak to dopadne.... jinak supr blog precetla jsem uz upe vsecko :DDDDDDDDDDDDDDDD :)))))))))))))))
jooooooooooo
(honza.tokar, 23. 9. 2011 1:32)tak dalsi povidka s tematikou upiru jo bojim bojim ale sem strasne rad sup sem s dalsi casti
waaau
(Mia, 26. 5. 2011 20:54)tak fajn!!! už jdu spát! :D a ty sem musíš přihodit další díl!!! asi si zakážu číst, když jsem na tom tak závyslá :)
^^
(Yoku, 14. 5. 2011 19:04)Fakticky moc doufám že další kapitola bude brzy, protože se nemůžu dočkat až se všechno dozvim :D
A jeje..
(Haku, 2. 4. 2011 19:21)...Tomu sa vraví ...teším sa,že som Ta našiel.Bože Jack je riadny žiarlivec.
saprpoprte !
(sisi/ctenar, 30. 3. 2011 17:40)a natoto jsem čekala tak dlouho to je přesně opno co mi chybělo : D super pokráčko :D
....
(ElenEstel, 30. 3. 2011 16:24)nádhera jen jsem trochu zmatená a moc se těším na další kapitolu
O_O
(paks, 30. 3. 2011 14:17)uzasny jak jack zarli to je bozi diky bohu za dalsi povidku uz mam posledni dobou abstak a ve skole taky moc nepomahaji skvele odreagovani diky :D
supeeeer
(via, 10. 9. 2012 14:28)