Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Jsi můj

29. 3. 2011


 

„Břášška uš jde, uš se směnil.“zašeptá mi do ucha a jako na povel se otevřou dveře od Místnosti a dovnitř vejde Zack, ale nevejde v lidské podobě. Dovniř vejde zrzavý vlk. Sakra, jen když tu barvu vidím tak se musí začít smát, je skoro stejná jako barva jeho vlasů jen o něco tmavší. Nevydržím to a k zemi mě skolí záchvat smíchu. Aniie se mi začne smát v náručí. Zack se na nás podívá, pak k nám přeběhne uraženě mi olízne obličej.
„Promiň Zacku, ale když ty máš úplně stejnou barvu jak lišky.“omluvím se mu.
„Auuu.“zavyje Zack dotčeně.
„Annie má lišku Sacka ráda.“usměje se Annie a skočí mu kolem krku.
„Já ho mám taky rád Aniie.“řeknu jí s úsměvem.
„Tak ať žije další vlk v rodině.“zvolá někdo v místnosti a všichni začnou Zackovi provolávat slávu. Stejnak mám pocit, že ty sešlosti rodiny kvůli proměně jsou jen důvod k tomu, aby se všichni mohli opít.
„Já to slyšel.“zahuláká na mě Esmir.
„Tak se mi nehrab v hlavě.“odpovím mu.
„Když ta tvoje hlavička je tak neodolatelná.“obhájí se Esmir, sotva co ke mně přijde. „Jsem zvědavý jakou budeš mít schopnost ty.“otočí se s úsměvem na Zacka.
„To my všichni.“řekne mu strejda Alex, který se zase zničeh nic zjeví.
Bože strejdo, musíš nás tak lekat?“kouknu se na něho a Zack souhlasně zabručí.
„Jo, jinak by s váma vůbec nebyla sranda.“usměje se na nás.
„No tak to ti dík.“zamračím se.
„Není za co.“usměje se. „Jinak pro dnešek byste už měli jít do postele. Zack je určitě po proměně unavený a ty s Annie z toho stresu taky.“řekne nám takovím tónem, že se nedá neposlechnout.
„Můšu dneska špinkat s brááškouuu?“zeptá se Annie Alexe.
„Jistě že můžeš.“usměje se na ni. „Jen ho v noci moc nedokopej.“
„Anooo.“zachcichitá se Annie. S ní v náručí se konečně zvednu ze země.
„Dobrou noc.“zavolám na celou místnost a někteří mi podobně odpoví. Pak už se společně se Zackem vydám do pokoje. Převleču se do tepláků na spaní a Annie obleču jedno z mých triček. Pak už si jen lehneme do mojí postele. Najednou se, ale ozve zakňučení. Otočím se a u postele stojí Zack.
„Copak je?“zeptám se ho. „Nemůžeš vyskočit do postele?“
„Fakt vtipný.“ozve se zavrčení v mojí hlavě. „Já jen nechci být teď sám.“
„No tak pojď ke mně.“usměju se a zvedku peřinu ať může vyskočit k nám. Ladně vyskočí do postele a pak svoji hlavu složí na pravé rameno, na levém už mi leží Annie. „Takže jsi nakonec teleppat jo?“usměju se do stropu.
„Asi.“ozve ihned odpověď a za chvíli už všichni spíme.


 


 


 

Probudím se jako vždy ve dvě ráno a cítím, že musím ven. Prostě někam, kde ucitím vítr. Pomaličku se vysoukám z pod Annie a opatrně odsunu Zacka v lidské podobě. Zděsím se, když si uvědomím že je jen v boxerkách. By mě teda zajímalo, co zrovna dělal, když omdlel, že má na sobě jen boxerky. Vylezu z postele, obleču si nějaké tričko co najdu a vyskočím ven oknem.
„Co si myslíš, že děláš?“ozve se najednou za plotem. Po chvile se objeví Jack.
„Jacku co ty tady děláš?“zeptám se s úsměvem.
„Nemohl jsem spát tak se jen procházím.“pokrčí rameny. „Spíš mi vysvětli cos dělal v postely s tím klukem?“
„A proč bych to měl dělat?“rozbobeně se na něho podívám, úplně jsem zapoměl zatáhnout večer rolety, přitom je z ulice úplně úžasný pohled přímo do mojí postele. Ale i tak, vždyť mě ani nezná, tak mu může být sakra jedno s kým co dělám.
„Protože ty jsi můj a nikoho jiného.“vysvětlí mi a mě poklesne čelist.
„Vždyť se ani neznáme.“zamračím se.
„Ty mě možná ne, ale já tebe jo.“řekne mi Jack.
„Co tím chceš říct?“zamračím se na něho.
„Nic, ale pamatuj si že jsi můj.“řekne mi a pak zmizí. Vážně mu hrabe, asi v hlavě, vždyť ve škole se choval normálně. Zatřesu hlavou, toto prostě nemá cenu řešit, a rozeběhnu se ven z města.


 


 

Domů se vrátím jako vždy až na snídani. Sednu si ke stolu, kde už sedí většina rodiny.
„Kde je Zack?“zeptám se strejdy Alexe, který sedí vedle mě.
„Ještě spí. Proměna ho zmohla víc než je obvyklé, ale to může být tím, že je tak rychlá.“usměje se na mě. „A Annie je myslím u Esmira.“
„Aha.“zamumlám a pustím se do snídaně. Máme vynikající vafle.
„Včera jsme se domluvili s rodinou, že zůsanemě ve městě.“řekne mi Alex a já se na něho otočím s otázkou v očích. „No tvoje proměna se blíží, ani ne za dva týdny, by si se měl začít měnit, tak tu rovnou zůstaváme, ať nemusíme pořád jezdit tam a zpátky.“
„To zní rozumně.“pokrčím rameny ve smyslu, že je mi to docela jedno.
„Já jen abys to věděl.“ohradí se Alex proti mému lhostejnému výrazu.
„No jo, já ti to neberu.“řeknu mu a znovu se pustím do vaflí. Až dojím tak se jdu připravit do školy. Dole už se pak jen rozloučím a zmizím. Do školy dorazím s pěkným předstihem. Dám si věci do skříňky a vydám se do třídy.
„Tak jaká to byla včera krize, že jsi nám tak rychle zdrhnul?“přivítá mě ihned Ben.
„Ale jen taková rodinná schůzka.“usměju se.
„Neříkej mi že zase přijela celá tvá rodina.“zamrká na mě Adam.
„Jo.“usměju se.
„Tak to ti nezávidím, ale tak oni zase jako obvykle během pár dnů zmizí, takže můžeš být v klidu.“usměje se na mě Ben.
„Kéžby. Mají v plánu zůstat dva týdny možná i dýl.“řeknu ztrápeně.
„Jak to? Vždycky zůstávali maximálně tři dny.“zeptá se Adam.
„To víš budu mýt narozeniny chcou na ně zůstat.“vysvětlím.
„Tak teď tě vážně začínám litovat.“usměje se Adam.
„Děkujuuu.“zamrkám na něho, zrovna když přijde Jack. Ihned si všime co jsem udělal a probodne Adama vražedným pohledem. Já se z toho kluka fakt picnu.
„Copak Jacku. Dneska máš nějakou blbou náladu.“otočí se na něho Ben sotva projde kolem nás.
„Ale kluk, který mi patří, nepochopil, že mi patří.“usměje se na naši sebranku.
„Třeba ti jen nechce patřit.“nadhodím mu.
„Ale chce. Jen o tom ještě neví.“ušklíbne se Jack.
„Když myslíš.“řeknu lhostejně a dál si ho už nevšímám. Za nedlouho zazvoní a do třídy vrthne učitel fyziky.
„Tak co děcka. Jak bylo o prázdninách?“zeptá se sotva položí třídnici. V třídě to ihned začne šumět odpovědma kdo co dělal. Asi deset minut do třídy vejde Tom.
„Ale Tomáši. Kdepak jsi se zdržel?“zeptá se ho učitel s úsměvem, dneska má teda fakt dobrou náladu.
„Ne kde ale kdo.“usměje se Tom a předvede celé třídě pěknou rádku cucfleků.
„Ale ale. To si raději nechte na biologie.“zarazí ho nakonec učitel a pošle ho si sednout. Celý den probíhá v podobném duchu. Většinou si jen s učiteli povídáme, kde co kdo dělal a podobné věci.
„Tak myslím, že to byla fakt pohodička ten dnešek.“usměje se Tom po poslední hodině.
„Jsem zvědaví co budeš říkat až si učitelé budou myslet, že už jsme se aklimatizovali a začnou nás zkoušet.“zarazím jeho radovánky.
„Tak to nepřižiju.“koukne po mě smutně.
„Ale přežiješ ty zmetku.“poplácám ho po rameni.
„Jo tobě se to říká šprte.“ozve se Ben.
„Kdo je u tebe šprt, ty hlavo pomazaná?“vypláznu na něho jazyk.
„Ty, ty šprte.“nedá si říct.
„O tom si promluvíme až po prvních známkách jo?“usměju se.
„No dobře.“odsouhlasí mi to Ben.
„Tak co dneska podniknem?“usměje se Tom. „Po téhle hodině už máme padla.“
„Noo kluci musím zklamat, ale musím domů za rodinkou.“řeknu klukům.
„Fakt škoda zlato, jsme mohly jít k nám.“zavrní na mě Tom.
„Nech si zdát on by stejně šel ke mně a ne k tobě.“zamračí se na něho Adam.
„A jak to můžeš vědět?“přitočí se k Adamovi Jack, jak já toho kluka začínám nesnášet. „Seba půjde pouze a jenom ke mně.“
„K tobě bych nikdy nešel!“zařvu na něho. „Pffff, navíc jsem lidská bytost takže se snad ,ůžu sám rozhodnout kam půjdu ne? A já půjdu domů za svým miláčkem.“
„Miláčkem?!“výhružně na mě zavrčí Jack, ale já si ho nevšímám a zdrhám pryč. Doma už na mě totiž čeké Annie.


 


 


 


 

„Jsem doma.“zavolám do domu. Chvilku mi to trvalo neboť jsem si ještě zaběhl do obchodu pro nové kolečka na skate.
„No už bylo na čase.“vykoukne mamka z obýváku. „V pokoji na tebe čeká tvůj kluk. Nikdy jsi mi neřekl, že jsi s někým začal chodit.“
„Taky, že nezačal.“zarazím se.
„Hmm tak ten milí kluk tvrdil opak, je ve tvém pokoji zlato, tak si to mezi sebou urovnejte, ale běda jak mu ubližíš.“naposledy mě napomena mamka a pak už zase zmizí v obýváku. Na nic nečekám a doběhnu do svého pokoje. A koho neuvidím na své postely. Sedí si na ní sám král Jack Lavert.
„Co ty tady chceš?“vyjedu po něm sotva si mě všimne.
„Přišel jsem za tebou.“pokrčí rameny.
„Manšel bratříška je strrašššněěě hodnýýý, přinesl mi bonbony.“vykoukne Annie zpoza Jacka.
„Co to řekla?“podívám se na Jacka.
„Hmm, že jsem jí přinesl bonbony?“odpoví mi Jack otázkou.
„Ne já myslel, sakra kde přišla na to že jsi můj manžel?!“zaptám se, al nečekám odpověď.
„Má chtvoje snašky na krku.“nakloní Annie nechápavě hlavu. „Je to chtvůj manšel.“
„Ne jak. Počkej.“zarazím se. „Značky?“ rychle dojdu k Jackovi a i přes jeho prostesty mu nakloním hlavu a odhalím mu krk. Zezadu na krku se na mě zašklebí značka. Vážně ji má.
„Mami.“ zavolám skoro neslyšně, přesto ale vím, že hned přijde. Někdy je výhoda mít za mamku upírku.
„Copak je zlatko?“otáže se mě mamka sotva dojde.
„On je.“ukážu na Jacka.
„Počkej, já nic nechápu.“zamračí se na mě Jack. „O jakých značkách Annie mluvila?“ Neodpovím mu. Jen se zoufale zahledím na mamku. „Mami on má partnerskou značku.“

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

supeeeer

(via, 10. 9. 2012 14:28)

pls dopis to umiiiiiraaaaaaaaam zvědavostíííííííííí jak to dopadne.... jinak supr blog precetla jsem uz upe vsecko :DDDDDDDDDDDDDDDD :)))))))))))))))

jooooooooooo

(honza.tokar, 23. 9. 2011 1:32)

tak dalsi povidka s tematikou upiru jo bojim bojim ale sem strasne rad sup sem s dalsi casti

waaau

(Mia, 26. 5. 2011 20:54)

tak fajn!!! už jdu spát! :D a ty sem musíš přihodit další díl!!! asi si zakážu číst, když jsem na tom tak závyslá :)

^^

(Yoku, 14. 5. 2011 19:04)

Fakticky moc doufám že další kapitola bude brzy, protože se nemůžu dočkat až se všechno dozvim :D

kapča

(_jainik_, 12. 5. 2011 22:28)

rychle další kapitolu plís . moc povedená povídka

A jeje..

(Haku, 2. 4. 2011 19:21)

...Tomu sa vraví ...teším sa,že som Ta našiel.Bože Jack je riadny žiarlivec.

saprpoprte !

(sisi/ctenar, 30. 3. 2011 17:40)

a natoto jsem čekala tak dlouho to je přesně opno co mi chybělo : D super pokráčko :D

....

(ElenEstel, 30. 3. 2011 16:24)

nádhera jen jsem trochu zmatená a moc se těším na další kapitolu

O_O

(paks, 30. 3. 2011 14:17)

uzasny jak jack zarli to je bozi diky bohu za dalsi povidku uz mam posledni dobou abstak a ve skole taky moc nepomahaji skvele odreagovani diky :D

.....

(šárka, 30. 3. 2011 14:10)

pěkná kapča, jsem zvědavá co se z toho všeho vyklube